Vysoušení podlah
Při dokončování nových staveb je nejčastější potřebou dostatečné vysušení podlahových potěrů před pokládkou finálních podlahových krytin.
S vysoušením podlah úzce souvisí i dostatečné vysušení zdiva a omítek, neboť zvýšená vlhkost ve zdivu může následně negativně ovlivnit všechny dřevěné prvky v místnosti (položené podlahy, obložky dveří, nábytek). Více se dočtete ZDE.
Řádné vysušení podlahových potěrů (beton, anhydrit, cemflow) je nezbytné před pokládkou podlahových krytin v novostavbách (parkety, plovoucí podlahy, PVC, lino, vinyl, korek…), neboť požadavky na maximální vlhkost podkladu dle normy jsou pro dřevěné krytiny celkem přísné : 2,5%hm. pro beton a 0,5%hm. pro anhydrit a v případě přítomnosti podlahového topení jsou normy ještě přísnější – až 1,8%hm. pro beton a cementové potěry a 0,3%hm. pro anhydrit.
Na vlhkost podkladů je však potřeba myslet i před pokládkou ostatních krytin z jiných materiálů. Tuto vlhkost určuje ČSN 74 4505.
Nedodržením těchto hodnot vzniká vysoké riziko následné deformace a zničení položených krytin nebo dokonce tvorby plísní. Jejich oprava je často nemožná a musí se zdemontovat, řádně vysušit podkladní potěr a položit nová, což přináší mnohem více starostí a finančních nákladů, než před první pokládkou podklad dobře vysušit a odborně změřit.
Vysoušení podlah po zaplavení
Potřeba řešit vysoušení podlah samozřejmě přichází i v souvislosti se zaplavením z důvodu havárie vody, jiného zatečení nebo po zaplavení při povodni. Při návrhu řešení vysoušení záleží na skladbě konstrukcí – může se jednat o vysušení jen podlahových betonů a zdiva nebo i tepelných izolací v konstrukci. To je pak součástí řešení vysoušení celého prostoru. Více se dočtete ZDE.